Stránky o morčatech

Mám dvě morčata, jedno šílenější než druhé. Provedly toho tolik, že by mi upadla ruka, než bych vše napsala. Zkusím napsat jen ty největší a nejvtipnější kousky.
1) Z nás nemají morčata nic zadarmo, seno mají vysoko, aby si pro něj panáčkovaly a misku na zrní mají na domečku a musí si pro zrní vyskočit. Jenže Bulva jeden den vymyslela, že tam skákat nebude a že raději tu misku zhodí mezi hovna. Nooooo a padařilo se.
2) Já morčatům nezavírám klec a ony na oplátku nevyskočí... Ale co se nestalo... Jednou vyhodily salát z klece a jednou v noci zhodily misku z domečku na podlahu a vzbudily celej dům.
3) Tohle je pro mě hodně silnej zážitek. Je o prvním zvyknutí si na jméno. Nechala jsem morče na zemi a odešla jsem. Když jsem se vrátila už tam nebylo. Nemohla jsem jí najít a tam jsem do pokoje zavolala: "Bulvo? A zpod pohovky se vylezla moje malá potvůrka.
4) Bulva je jedno morče že 100 000. Jde o morče se zvýšenou agresí, inteligencí ale i zároveň důvěrou. Dovolím si Bulvu pustit na louku a sednout si vedle ní a ona neuteče, když se v takové situaci lekne, nenastane problém, ale rozběhne se ke mě a přitulí se.
5) Nekonečné lízání. Nepříde vám někdy nechutné, když vás morče po celodenním žraní hoven olízne? A moje morče mě lízě furt. Prosím vás mijte si po takovém lízání ruce.
6) Nezmínila jsem 2 morče (Wintinu). Ta je úplně obyčejná, jenom to je strašně srab a nechce se nechat pohladit. Máme jí od narození, nikdy jsme jí nic neudělali a ona se stejně bojí.
7) Pozor Bulva je Wintina matka. Ale připuštění samce k Bulvě neproběhlo ve zverimexu, ale půjčili jsme si samce od kamarádky. Bohužel po připuštění steskem umřel.

je to hezky pribeh co

moje morce se menuje krece a jednou mi uteklo ven a za par dni sem sla do skoli a čekalo pred dverima .dopadlo to dobre,naja.

Ahoj. Tak Karel nás opět překvapit nechtěným dárečkem. Dcera si ho hýčká dodnes, ale ještě nedávno jsme si mysleli, že něco děláme špatně. Karel žral dle rozvruhu doporučeného na netu, ale příšerně tloust. Dopřávali jsme mu dostatek prostoru na proběhnutí, ale 10 centimetrová trasa mu trvala min. 3 hodiny. Byla tak tlustý, že se nemohl hýbat. S manželem jsme se domluvili, že ještě chvíli počkám a zajdeme s ním k veterináři. Ale k tomu nestihlo dojít. Jeden večer k nám přijela švagrová s rodinkou a oznámili nám, že Karel neni tlustý, ale těhotný. Okamžitě jsme tuto variantu zavrhli, vždyť jsme si ho brali ze zverimexu jako "miminko"! Hahaha ráno jsme se probudila a tři miminka byli nasvětě. Jedno hnědě po Karlovi, druhé stříbrné a třetí bílé se stříbrným. To ale bylo překvapení. Máme se ještě hodně co učit co morčata dokážou. Karel, vlastně Karlice zřejmě porodila bez problémů a mimina běhala hned první den jak čiperky. Od té doby Karlice se pohybuje normálně a světe div se chodí aniž by dřela břichem o zem. Miminka, krom jednoho máme už zamluvený. Bylo to docela těžké dceři rozmluvit, že si je němůžeme nechat všechny, ale nakonec díky velkému bordelu, smradu a nenažraných krků sama (na svůj věk klobou dolů) řekla že je musíme někomu dát a nechat si jen maminku. Doporučuji morčata všem milovníkům zvířat. Jestliže ho nebudete zanedbávat tak vás několikrát pěkně překvapí. Nejsou to žádní blbí myši jak někdo tvrdí, naopak mají pod čepicí a je s nimi zábava. Jen si dejte pozor na samičky, ať nekoupíte jako my tři v jednom. Páček

Ahoj. V červenci měla naše dcera 3r. Polemizovali jsme co jí dát k narozeninám, přemýšleli jsme i nad morčátkem nebo křečkem, ale rozum nám řikal, že to ještě pár let počká a koupí me ji nějakou hračku. Ještě před narozeninama jsme byli 75Km od našeho baráku na houbách, k autu jsme si přinesli plný koš hub, boužel než jsme vlezli do auta, tak jsme zjistili, že krom dvou hub jsou všechno hořčáci. Tak naštvaný a bez nálady jsme jeli domu. Najednou při zpáteční cestě domu, v jedný vesničce, nám přeběhlo přes cestu morčátko, zastavili jsme se rozhlídli jsme se zda ho někdo nehledá a vzhledem k tomu, že nikde nikdo nebyl, tak jsme si morčátko vezli domu místo hub. Dostal jméno Hořčáček. S manželem jsme si řikali, že je to znamení, že naše dcera má dostat k narozeninám morčátko, tak ho dostala 3 dny před narozeninama a byla z něj maximálně unešená. Hořčáček se s námi celý den mazlil a hrál si s náma, večer jsme ho dali do lavoru se senem a podestýlkou. Ráno jsme se probudili a neštěstí bylo před náma. Hořčáček ležel mrtví v lavoru. Dcera plakala. Není divu i já jsem utrousila pár slz. Manžel se rozhodl, že pojedeme na Ředhošť (nedaleká nedělní tržnice u nás) a že si koupíme nové morčátko. Po koupi jsme usoudili, že Hořčáček byl vlastně ještě miminko, dle toho jak je nové morčátko veliké 5-týdení. Nové morčátko jsme pojmenovali Karel. Karel byl trochu méně hraví, a docela ustrašený. Večer, když dcera šla spát mu manžel šel vyměnit podestýlku. Ale boužel při minutové nepozornosti se náš pes na Karla vrhl a ...... nemusím snad řikat jak to dopadlo. Tentokrá já jsem brečela jak pominutá a dokonce jsem našeho psa v tu chvíli nesnášela. Nedokázala jsem zas zklamat naši dceru a tak jsme si s manželem řekli že ji to řikat nebudem, že ráno, než dcera vstane, pojede do zverimexu a koupí podobného. Jak se řiká do třetice všeho dobrého. A TO JE NÁŠ KAREL. Dcera ho miluje, hraje si sním, krmí ho, uklízí po něm bobky a vypadlou podestýlku z klece, prostě supr pečovatelka. Karel je mazlik, hrozný žrout a vychytralec - klec máme v kuchyni a kdykoliv někdo otevře ledničku tak hlasitým pískáním nám dává najevo abychom mu nezapoměli podstrčit nějakou mňamku (mrkvičku, salátek, okurčičku ....). Nikdy předtím jsem morče neměla, ale Karel si mě opravdu získal, vlastně celou rodinu a přes veškerý bordel, bobky, výměny podestýlky, krmení .... ho prostě miluje celá rodina. Byla to trpká cesta ke Karlovi, ale jsme spokojení. Ahoj

Před třema rokama jsem si pořídila morčátko od tety z Opavy. Měla jsem ho moc ráda...byl černý a na zadečku bíly flek a na čumáčku bílý pruh...Ale v záři jsem těžce onemocněla a skončila jsem v nemocnici a nemohla jsem se mu věnovat..Když jsem se vrátila byl jiný, smutný a plachý. Týden na to dostal průjem a nešel zastavit, říkala jsem tátovi at zajedeme k veterináři ale on říkal že to bude dobré. Večer jsem mu ještě nahmatala bůlku na bříšku:( Bohužel jsem večer musela jet k babičce a bobešík zůstal sám doma...Ráno mi mamka napsala že Bobešek umřel...Ve škole jsem se zhroutila a poté jsem mu doma vykopala hrobeček... Ještě ted brečím když si na to vzpomenu... Ale mám už zase jiné morče Bobinku celou oranžovou:)

Všude se píše, že se morčata s křečky nesnášejí, u mojich zvířat to ale bylo naopak. Ne že by spolu spali v domečku a zároveň se chránili, ale prostě když jsem je dala k sobě, tak se jenom očuchali a byli prostě v pohodě. Ne jak se píše v knížkách o tom, jak se nenávidí a že křečky morčatům ubližují.

Ahoj. Četla jsem si příspěvky a napadlo mě, že bych mohla napsat něco o svém morčeti Foothym, který bohužel umřel již před 6-ti lety. Bylo to moje první morče, dostala jsem ho od spolužačky, když mu byly 3 měsíce. Taková malá černá střapatá kulička, s bílými zadními nožkami (proto Foothy z angl. Foot=chodidlo).
Po Foothym jsem měla ještě hodně morčat, ale na něj žádné nemělo. Byl na mě tak zvyklý, že jsem si ho mohla vzít sebou do postele a on usnul a dokonce i když jsem se vrtěla, ani nepootevřel oči, jak mi věřil, že je v bezpečí. Pouštěli jsme ho v předsíni proběhnout a on se naučil přehupsnout práh, přeběhnout kuchyň a usadit se na prahu mých dveří, kde začal škrabkat, až jsem mu otevřela, načež přeběhl celý pokoj až ke své kleci. No prostě už ho to běhání nebavilo... :) Pořídili jsme si psa, boxera, a ten se na Footíka chodil rád koukat ke kleci. A ten malej střapatec moc dobře věděl, že Rocco (pes) na něj nemůže, takže se mu provokativně procházel přímo před čumákem nebo si před nim čistil kožich - fakt bylo vidět, že to dělá schválně :)
Mam na něj ještě mnohem víc vzpomínek, ale vybrala jsem jenom něco málo, aby jste měli přehled o tom, jak byl tenhle malej tvoreček chytrej a fakt úžasnej. Bohužel mi po 3 letech umřel na těžkou koliku. Vzala jsem ho do náručí, abych ho dala do bedýnky a alou k veterináři, ale v tu chvíli, kdy jsem ho držela v dlaních, mne opustil navždy. Dodnes se mi po něm moc stýská a když píšu tyhle řádky, mam slzy v očích. Přeju Vám, aby bylo Vaše morčátko dlouho zdravé a přeji také mnoho radostných zážitků s nim, VAŽTE SI KAŽDÉ CHVILKY S NÍM!!!

Jednoho dne jsem přišla ze školy a chtěla jsem se jít pomazlit se Shellie. Když jsem došla ke kleci, vidím že je otevřená. Řekla jsem si Jak je to možné, vždyť jí zavírám. Najednou vidím něco šedého, ale morče je přeci býlé! V levém rohu klece byl náš kocour Mourek a před ním spala Shellie. Od té doby je nechávám v klidu spát a nemám o Shellie strach.

hlásněte prosím pro čika v soutěži miss a mr hlodavec na www.nasi-maly-kamaradi.estranky.cz

jjjjjjjjjjjjjjjjjjjjjikokkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkuiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiihhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhhrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrržžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžžřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřřčččččččččččččččččččččččččččšššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššššqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaddddddddddddddddddddddddddddddddddddddggggggggggggggggggggggggggggkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkk kkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvvqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqqeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeegggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggggkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkk-ůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů.......m,nmnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbbcccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccccczzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzzrrrrrrrrrrrrrrrrrrrreeeeeeeeeeeeeeeewwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwwassssssssssssssdddddddddddfffffffffffffgggggggggggghhhhhhhhhhhhhhjjjjjjjjjjjjjkkkkkkkkkllllllllllllmnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnvbbbbbbbbbbbbvvvvccccccccccccccccccccxxxxxxxxxxxyyyyyyyyyyaaaaaaaaaasssssssdddddddddddddddddffffffffffffggggggggggggggghjjk

KDYŽ JSME SI KOUPILI MEGÍ TAK NÁM NEJDŘÍV ŘEKLI ŽE JETO KLUK. ALE BYLA TO SAMIČKA. NO JO ALE ONI NÁM NEŘEKLI ŽE BUDE MÍT MLADÍ TAK TED' JEN ČEKÁME KDY TO PORODÍ. =)) =0)))))) !!!!!!!!!!

KDYŽ JSME SI KOUPILI MEGÍ TAK NÁM NEJDŘÍV ŘEKLI ŽE JETO KLUK. ALE BYLA TO SAMIČKA. NO JO ALE ONI NÁM NEŘEKLI ŽE BUDE MÍT MLADÍ TAK TED' JEN ČEKÁME KDY TO PORODÍ. =)) =0)))))) !!!!!!!!!!

KDYŽ JSME SI KOUPILI MEGÍ TAK NÁM NEJDŘÍV ŘEKLI ŽE JETO KLUK. ALE BYLA TO SAMIČKA. NO JO ALE ONI NÁM NEŘEKLI ŽE BUDE MÍT MLADÍ TAK TED' JEN ČEKÁME KDY TO PORODÍ. =)) =0)))))) !!!!!!!!!!

A moje stesti netrvalo moc dloho.Mela jsem moji samicku pred jejim prvnim porodem...a pred mim taky:P.No tak jsem ji mela doma protoze venku byla zima aby malim nebyla zima.A hned tu noc co sem ji dala domu ZACALA RODIT:)))))).No a jak jiste vis morcatka pri porodu kvikaji tak me to probudilo:)))....to byl muj nejkrasnejsi zazitek s morcatkama....videt porod...bylo to sice nechutny....ale byl to nezapomenutelny zazitek jak pro me tak pro mou Jodulku:-*ale stesti netrvalo dlouho...hned jak porodila prvniho prcka sem se na nej chtela podivat tak jsem rozsvitila mobil abych se na nej podivala....bohuzeel se nehybalo....bylo mrtve...a stejne tak i ti ostatni dva prcci:'(. Myslela jsem ze rano tomu bude jinak,....ale nebylo....bylo mi snad hur nez mojemu milackovi(jodulce)...musela jsem je pohrbit tak sem ji je vzala...ale ona na nich celou noc lezela a zahrivala je a branila si je porad.....myslela si asi ze jsou zivi....bylo mi fakt hrozne.....a ona porad lezela na tom miste kde byli ty jeji maly...:'(....

Tohle se stalo asi pře rokem a půl....Když jsem ještě měla Texíka, jednou jsem ho ráno vytáhla z klece a položila na kuchynskou linku. Někdo ale zvonil a nějak jsem se zapovídala a pak jsem si všimla že už musim do školy. Na Texa na lince jsem uplně zapoměla. Když jsem šla ze školy domů a dorazila jsem do kuchyně tak jsem jen zůstala vejrat!!! Kytka, která nám tam rostla byla úplně ohryzaná, všude na stole bobky a hlavně i na sporáku..To mi neni jasné jak se dostal na sporák, když je místo mezi linkou a sporákem asi 10cm!!!!! Jenže Texíček nikde!!! Hledala jsem ho po bytě a bála jsem se že se někdy přizabil když skočil z linky, která je vysoká asi 70cm, a pak v koutě umírá...Když jsem šla do ložnice, tak Tex čekal u klece uplně zdraví!!!!!!!To jsem si oddychla! Škoda jen že mi včera umřel :_-(

Ta stránka je: http://fifisek.blog.cz
A je to tam hezký, ale ne tak jako tady u tebe=o))

Máme doma morčátko Fifinku. Založila jsem jí stránku. Prosím, kdyžtak se koukněte. Jsou i foto!

Jednou jsem byla na mociky velký louce a moje morčátko Fifinka, která teď už bohužel nežije mi někam utekla. Hledala jsem ji po celý louce a užuš jsem měla slzy v očích a řekla jsem si že ji nenajdu. Lehla jsem si a dívala se na nebe. Ale najednou mi něco líže ruku. Co by to asi mělo bejt moje Fifi. Byla sem tak šťastná že se mi vrátila. Říkám si že si jenom chtěla zahrát na schovku, ale pro mě to byla drastická schovka! .......to je vše muj příběh doufám že se bude líbit!

My máme doma dvě morčata